John Hyde - apoštol modlitby

John Hyde (1865-1912), americký misionář v Indii, je považován za apoštola modlitby. Čím nás dnes může inspirovat jeho příběh?

John byl od dětství veden k víře a jeho otec, který byl pastorem místního společenství, se často modlil, aby Bůh povolal další služebníky. Johnův starší bratr chtěl být misionářem, ale zemřel ještě před dokončením studií na teologickém semináři. To Johna přivedlo myšlence, zda by se také neměl stát misionářem. Přijal potvrzení od Boha a roku 1892 odjel do Indie.

Jeho příběh je ukázkou Bohem proměněného života. Na začátku nebyly jeho postoje zcela správné, před jeho působením v Indii měl ambice stát se úspěšným a velkým misionářem, bojoval s pýchou a věděl, že Bohu nevydal svůj život cele. Dokázal se ale pokořit před Bohem, vše mu vydat a poprosit jej o zmocnění Duchem svatým a o vysvobození ze všech hříchů v jeho životě. Bůh na jeho modlitbu odpověděl a zcela jej proměnil.

Jeho příběh je také ilustrací toho, že pro Boha není překážkou naše lidská slabost. Z lidského pohledu nebyl vhodným kandidátem pro práci v cizině, měl mírně poškozený sluch a mluvil velmi pomalu, měl klidnou povahu a na začátku jeho služby nebylo znát nadšení a zápal. To nijak Boha neodradilo od toho, aby si ho mocně použil k probuzení v Indii. Prvních 12 let strávil „ve skrytu“ studiem místních jazyků, Bible a modlitbou. Pro jeho život bylo charakteristické sebevydání, odhodlání, vytrvalost. Často trávil celé dny i noci v postech a modlitbách. Jeho život byl prosycen Boží přítomností a láskou. Lidi to k němu táhlo a žádali jej o modlitby. John byl srdečný člověk a rád se dělil o lásku Ježíše Krista s dalšími lidmi. John sám říkal:

„Když se budeme držet blízko Ježíše, je to On, kdo volá duše k sobě skrze nás, ale musí být vyvýšen v našem životě, to znamená, že musíme být s ním ukřižováni. Naše „já“ musí být ukřižováno. Pak je skutečně Kristus vyvýšen v našich životech. To vše je výsledkem úzkého společenství s Ním v Jeho utrpení.“

Od roku 1904 začal John se svými spolupracovníky pořádat v Sialkotu jednou za rok konference, jejichž účelem byla duchovní obnova a povzbuzení do misie. John a jeho přátelé byli ochotni platit cenu za probuzení. Ukázkou  jejich postoje plného odhodlání je, že třicet dní před prvním setkáním očekávali na Hospodina v modlitbách, půstu a přebývali ve chválách. Tento přístup nebyl pro Johna ojedinělý, ale je charakteristický pro celou jeho službu. Setkání v Sialkotu se staly roznětkou velkého probuzení v celé Indii.

John nesl břímě za nespasené lidi a neustále se za ně přimlouval. Začal se modlit s vírou, aby mu Pán dal jednoho obráceného člověka denně. To mu ale nestačilo a později se začal modlit za dva a následně za čtyři spasené lidi denně. Pán Bůh se k jeho modlitbám a víře přiznával a opravdu se lidé obraceli.

V roce 1911 se vrátil do Ameriky ze zdravotních důvodů, zemřel v zimě roku 1912. I když zemřel John Hyde v poměrně mladém věku, svým životem ovlivnil miliony lidí.

Johnův život pro nás může být velkou inspirací. John nebyl dokonalý ve chvíli, kdy jej Pán Bůh povolal. Prožil ale setkání s Bohem, které změnilo jeho život a začal jej hledat celým srdcem. Miloval Boha a trávil hodně času v modlitbách a chválách. John byl naplněn Boží láskou k lidem, díky tomu si jej Pán Bůh mocně používal proměně životů milionů lidí.

Příběh Johna Hyda si můžete přečíst v knize od Francise McGaw nebo poslechnout v podcastu Radia 7.